„Jedeme na výlet. Mami tati, pojedeme se školkou na výlet do Bystřice, potřebuji nabalit batoh a pití a nějakou dobrotu.“ Říkaly děti rodičům a těšily se, že pojedeme autobusem a bude výlet. Naše první cesta vedla Pohádkovou alejí Lužánky a také jsme se snažili o pokoření lanových překážek. Některé byly zrádné a houpaly se tak, jak jsme vůbec nečekali. Prošli jsme i Park miniatur a našli hrad Pernštejn. Máme hlad a žízeň, ozývalo se v pravý okamžik, protože jsme přicházeli k hřišti u stadionu. A před sportovním výkonem bylo potřeba se posilnit. A ty potom byly na zlatou medaili. Druhá cesta nás zavedla do Městského muzea. Prošli jsme bytem sládka, ve staré škole jsme si mohli sednout do lavic s kalamářem a v kabinetě vidět vzácné exempláře, v prostorách řemesel jsme klečeli na hrachu, obdivovali keramické a dřevěné nádoby, tkalcovské stavy a slyšeli hrát orchestrion. Vodník nás pozdravil a dovolil nám se s ním vyfotit u vstupu do prostor Živé ryby Vysočiny. Má to ale ta Bystřice krásné muzeum, říkaly děti a ptaly se zároveň, a kdy bude už ta zmrzlina? A byla moc dobrá, pařížský krém s vanilkovou.