Od dubna do června jsme stihli výlety dokonce čtyři. Cílem prvního výletu bylo Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem. Strávili jsme v něm téměř dvě hodiny, nadšeně prohlíželi starou školu a kabinet s vycpanými zvířaty. Hádali jsme řemesla podle nástrojů, obdivovali starodávný nábytek, dobové oblečení a vyzkoušeli jsme si, jak těžké bylo klečet na hrachu – auvajs! Nejvíce nás ale zaujal suterén s velkými akvárky plné ryb. Mnoho z nich jsme poznali a uměli i pojmenovat. Čas vyhrazený na prohlídku muzea utekl jako voda, takže ještě ochutnat nějakou tu dobrůtku z batohu a rychle na autobus.
Druhý výlet byl relaxační a odpočinkový. Zavítali jsme do Kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem, kde jsme zhlédli několik animovaných pohádek. Myslíte, že je to nuda? Kdepak! Ta atmosféra, kdy se směje 200 dětí, to obrovské promítací plátno – to je něco! Když se v sále po hodince rozsvítilo, což znamenalo konec představení, jsme neradi kráčeli na autobus, který nás odvezl zpět do školky.
Na třetím výletu jsme si opět dali pořádně do těla. Nejprve jsme si prohlédli zvířata na Edenu, pustili se po překážkové lanové dráze k parku miniatur, poznávali jsme pohádkové postavy. Vyzkoušeli jsme si, jak je těžké napumpovat vodu. A pak – hurá na sportovní hřiště u zimní haly. Posilněni dobrůtkami jsme hodinu skotačili na skluzavkách, trampolínách, v tunelech. Příjemně unavení jsme se vraceli do školky na oběd, a pak šupky do postýlky. To se nám krásně spalo.
Na čtvrtý, poslední výlet jsme se moc těšili. Jeli jsme totiž vlakem, někteří z nás poprvé v životě. Líbilo se nám všechno – sedačky, stolečky, zvířata, která se pásla na louce, ale i skřípání kol. Jako správní výletníci jsme šlapali pěšky přes celé Nové Město až do muzea a těšili se na Horácký mlýnek. Měli jsme štěstí. Sotva jsme došli, mlýnek se dal pohybu. To bylo radosti! A ta radost z pořádné porce točené zmrzliny na náměstí – panečku, taková dobrota. Nezbylo nic, ani kousek kornoutku. A už honem na vlak, v Bystřici přesednout na autobus, který nás dovezl na Rožínku.
Jenom škoda, že ani trošku nezapršelo. A takové krásné pláštěnky jsme měli v batohu.
Sláva nazdar výletu. Tak zase příští rok.
