Když na louce kvetou kopretiny, těšíme se všichni na prázdniny…
Ve středu 19. 6. byla tato píseň jedna z mnoha, která zazněla při Rozloučení s předškoláky. Byla to krásná akce, zpívalo se a tančilo, recitovaly se básně, pan ředitel pasoval předškoláky na školáky, všichni tleskali a fotili své ratolesti a usmívali se. Mohlo by se zdát, že to byla poslední akce tohoto školního roku, ale…
V pátek 21. 6. školka svítila ještě o půlnoci. Předškoláci v ní nocovali. Osm statečných se přišlo rozloučit nejen s kamarády, ale se třídou, postýlkou, zkusit dokázat spoustu věcí sám, být statečný a silný jako TYGR. Ano, TYGŘI, takové označení si děti zvolily a odhlasovaly. Nejprve bylo třeba rozložit spacáky, připravit ležení, protože tma a bouřka se hrkotem blížila. Také nachystat baterky, čelovky, kdyby zhasla světla. Vše bylo připraveno do minuty, děti mají boj o přežití asi v krvi. Tetováním a kresbou na obličej jsme se ještě více semkli a bojový pokřik tygra po chvíli odehnal i bouřku. Energii jsme šli vybít do tělocvičny. Děti se tak rychle pohybovaly, že fotky jsou vskutku éterické, něco mezi duchem a kometou. Po večeři byl prostor k nakreslení si svého „ňuchňáčka“, zahrání si her, povídání vtipů a hádání hádanek. Tak tygři, je čas na spaní. Né… ještě ne. Tak jsme se vydali s baterkami na prohlídku školy. Chodby byly temné, zákoutí tajemné a v komůrce čarovné dokonce jeskyňka s pokladem se ukrývala. Jůůů, to bylo radosti a pokřiku. Aby ne, vždyť spousta dětí překonala sebe sama a tygr, ten musí být slyšet daleko široko. Únava a ospalost přišla, malí hrdinové zalehli do spacáků a u pohádky postupně usínali. Budíček, snídaně! Nejprve ale sbalit spacáky! Chleba s máslem a marmeládou, mňam! Děti si naplnily bříška, dojedly z batohů zásoby a připily si „šampáněm“. Jsme opravdoví hrdinové, všechny úkoly jsme splnili, cíl byl dovršen.
Krásné to bylo, moc se nám to líbilo, a kdy zase budeme spát ve školce? Zaznívalo z úst dětí při odchodu. Paní učitelka Ivana s Ivanou musí jen dodat: děkujeme, že jste byli s námi rádi.
